Jižní Čechy nejsou jenom krajem rybníků, ale také krajem bažinatých luk, které náš lid od nepaměti nazývá blata. Jsou to vlastně zbytky třetihorního sladkovodního jezera a nejsou všude stejná. Nejznámější blata Jižních Čech jsou Soběslavsko – Veselská a Zbudovská neboli Svobodná blata.
Soběslavsko – Veselská blata
Soběslavsko – Veselská blata v Třeboňské pánvi se rozkládají od Třeboně až k Veselí nad Lužnicí a Soběslavi. Tyto mokřiny jsou rašelinné. Největší rašeliniště se nachází na sever od obce Borkovice. Je více než 8 km dlouhé a 3 km široké a zaujímá tak plochu takřka 900 hektarů. Rašelina má více než osmi metrovou mocnost. V minulosti se tato rašelina těžila, sušila a používala jako topivo. Můžete se zde také vydat na zajímavou Naučnou stezku Borkovická blata.
Naučná stezka Borkovická blata
Tato naučná stezka začíná na parkovišti Borkovická blata u silnice Mažice – Vestce, je okružní a dlouhá 6 km. Návštěvníci se zde seznámí s chráněným územím vzniklým historickou těžbou rašeliny a také s místní vzácnou flórou a faunou. Jsou zde dřevěné chodníky a rašelinné jezero.
V současnosti se rašelina rovněž těží a používá se nejenom jako výborné hnojivo v zemědělství a v zahradnictví, ale také při léčení nemocí pohybového ústrojí v lázních Třeboni a Bechyni.
Na rašeliništích roste vzácná klikva bahenní, kyhanka bažinná, rojovník, masožravá rosnatka okrouhlolistá, kosatec sibiřský a na suchých místech suchopýry a ostřice. Mokřiny jsou porostlé břízami a borovicí nížinnou, zvanou blatka.
Soběslavsko – Veselská Blata jsou známá také etnograficky. Lidé žijící na blatech se od ostatního obyvatelstva Jižních Čech odlišovali krojem, libozvučným nářečím a starodávnými obyčeji. Blatské kroje jsou vystaveny v muzeích v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí. Krásné lidové písně zdejšího kraje sebral Karel Weis do dvou sborníků zvaných Blaťácké písně.
Zbudovská neboli Svobodná blata
Zbudovská neboli Svobodná blata se rozkládají mezi Hlubokou nad Vltavou a Vodňany. Na těchto blatech nejsou rašeliniště, ale mokré louky, na kterých měli sedláci královské právo a výsady svobodně kosit trávu. Kolem těchto výsad byly spory mezi šlechtou a selským lidem. Podle pověsti chtěl Adam z Hradce a na Hluboké sedlákům odejmout volné užívání Svobodných blat. Tak zde došlo ke vzpouře, kterou vedl zbudovský rychtář Jan Kubata. Vzpoura byla potlačena a Jan Kubata byl v roce 1581 popraven. Pověst, Jak Kubata dal hlavu za blata, se později stala velmi známou.
V obci Zbudově stojí Kubatův statek a asi 1 km jižně od Zbudova se nachází Kubatův pomník, dílo Václava Suchomela z roku 1904. Na jihočeských blatech stojí nejkrásnější stavby Jihočeského lidového baroka.