Po zrušení roboty v roce 1848 se na jihočeských vesnicích začíná ve větší míře stavět a stalo se otázkou společenské a majetkové prestiže a někdy také selského furianství, která zemědělská usedlost bude větší a honosnější. V té době jezdilo hodně zedníků z Jižních Čech za prací do Vídně a odtud přejímali stavební prvky, které vídali na panských sídlech nebo městských domech, ať již renesančních, empírových, rokokových nebo barokních. Dodnes jsou známá některá jména zednických mistrů, například Šochů, Patáků, Panovců, Třísků, Šebestů a Bursů.
Vznikl nový typ jihočeského selského statku
Přičiněním zednických rodin vzniká zcela ojedinělý architektonický styl Jihočeské lidové baroko, zdobené květinovými či figurálními motivy na originálně řešeném štítě. Vznikl nový typ jihočeského selského statku s obdélníkovým půdorysem. Do návsi byl obrácen kratší stranou a celý trakt se táhne dozadu. Vpředu jsou dva bohatě zdobené štíty, mezi nimi je do oblouku klenutá brána s malými vrátky pro pěší. Štíty i oblouk brány byly zdobeny květinovými nebo figurálními motivy, teprve v pozdější době převládají stavby v jednodušší podobě. Na jedné straně bývalo obytné stavení a zde ve štítě ve výklenku mezi dvěma okny byla umístěna lidová plastika, nejčastěji malá Madona, sv. Jan Nepomucký, sv. Anna či sv. Florian, chránící stavení před ohněm.
Za obytným stavením, ke kterému patřila i výměnkářská světnice, byly chlévy. Na druhé straně statku stály zděné sýpky, převyšující mnohdy obytné stavení svoji výškou i bohatší výzdobou štítů. Obdélník dvora pak uzavírala stodola, za níž bývala zahrada a ovocný sad.
Náves v jihočeské vesnici
Pro jihočeskou vesnici bývala charakteristická i skladba návsi. Uprostřed návsi se vyjímal rybníček, vedle něj byly stromy, nejčastěji lípy nebo vrby a mezi nimi kaplička. Náves pak obklopovaly selské statky s bohatě zdobenými štíty.
Stavby Jihočeského lidového baroka, někdy se užívá rovněž název Jihočeské selské baroko, najdeme zejména ve třech oblastech. Jsou to:
- Soběslavsko – veselská blata, což je oblast činnosti zednických rodin Patáků a Šochů, zahrnující vesnice Borkovice, Bošilec, Debrník, Hodětín, Hodonice, Horusice, Chotýčany, Kletačy, Komárov, Mazelov, Nedvědice, Sviny, Svinky, Ševětín, Vlastiboř, Vitín, Záluží a Zalší.
- Zbudovská neboli Svobodná blata, oblast činnosti zednických rodin Třísků a Šebestů, zasahující také do podhůří Blanského lesa, zahrnuje vesnice Bavorovice, Čejkovice, Češnovice, Čičenice, Dasný, Dehtáře, Dívčice, Dobčice, Holašovice, Hrdějovice, Lipanovice, Malé Chrášťany, Munice, Nákří, Novosedly, Olešník, Opatovice, Plástovice, Radošovice, Strýčice, Záblatí, Zahájí, Zdubov a Žabovřesky.
- Oblast šumavského podhůří, stavby zednické rodiny Bursů se zachovaly ve vsích Bušanovice, Jinín, Jiřetice, Lipovice, Litoradice, Libotyně, Miloňovice, Předslavice, Račí, Radhostovice a Tvrzice.
Ves Holašovice se svým souborem krásným statků ve stylu Jihočeského lidového baroka pak byla zapsána do památek UNESCO.