Pálava, jak se zkráceně nazývají Pálavské vrchy s nejvyšší horou Děvínem 554 m. n. m., tvoří dominantu jižní Moravy. Je zdaleka viditelná a táhne se v délce přibližně 20 km od Dolních Věstonic přes Mikulov až na území Rakouska. Pálava je jen málo zalesněná a svými bílými skálami a krásnými vinicemi na úpatí vrchů vytváří dojem „středomořské krajiny.“
Tento dojem ještě umocňují zříceniny středověkých hradů z bílého vápence. První z nich jsou skromné zbytky hradu Neuhaus ze 14. století nad obcí Horní Věstonice, ten však stojí stranou naší cesty a tak se vydáte k Dívčím hradům a Sirotčímu hrádku.
Dívčí hrady
Našim výchozím místem na hrad Dívčí hrady může být vinařská obec Pavlov s řadou barokních statků na návsi a starobylých vinných sklepů v České ulici. Ve vsi stojí také barokní kostel sv. Barbory a Archeopark Pavlov, kde se návštěvníci mohou seznámit s životem našich předků, lovců mamutů. Z obce Pavlov se vydáte po cestě mezi vinicemi a vystoupáte k Dívčím hradům.
Hrad vznikl ve 13. století a v 16. století bylo na hradě značně zesíleno opevnění v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají. Za třicetileté války byl hrad pobořen a vypálen Švédy. Hrad poté sloužil jako strážní pevnůstka a od 18. století je hrad zříceninou.
Z hradu zůstalo zachováno obvodové zdivo s několika gotickými a renesančními detaily a v renesanční baště se zachovaly střílny. Před hradem stojí tři útesy, podle pověsti zkamenělé dívky, a odtud pochází také název hradu. Hrad bývá rovněž nazýván hrad Děvičky. Z hradu je pěkný výhled na vodní dílo Nové Mlýny a vinařskou obec Pavlov.
Sirotčí hrádek
Pak se po hřebenové trase vydáte k romantickému Sirotčímu hrádku, který stojí na dvou vápencových skalách na vrcholu Růžového vrchu, severního výběžku Stolové hory. Hrad bývá někdy nazýván Růžový hrad – Rosenburg. Hrad byl vybudován v polovině 13. století příslušníky jedné větve švábského šlechtického rodu Wehingenů, která se nazývala sirotci – weisen oprhaus. Podle svých zakladatelů dostal hrad své jméno. V 16. století začal hrad pustnout a postupně se stal zříceninou.
Zříceniny tohoto hradu stojí na dvou těžko přístupných skalách a skládají se ze dvou takřka samostatných částí. Na jižní skále, přece jen snadněji přístupné, se zachovaly zbytky hradeb, paláce a věže. Na skále severní, která je od jižní skály oddělena hlubokou roklí, zůstal zachován zbytek hranolové věže. Ve skále u hradu je pak patrná vytesaná cisterna, která zásobovala hrad vodou.
Ze Sirotčího hrádku pak sestoupíte do obce Klentnice. V malebné vinařské obci Klentnice se nachází barokní kostel sv. Jiří, vinařské domy a vinice na úpatí Pálavy.