Město Rimavská Sobota leží na řece Rimavě v Rimavské koltině. Na náměstí stojí barokně-klasicistní kostel sv. Jana Křtitele. Je zde rovněž klasicistní radnice a barokně-klasicistní evangelický kostel. Jen přibližně 17 km od Rimavské Soboty se nachází pohádková ves Drienčany. Tato ves dostala pohádkový charakter na počest významného slovenského pohádkáře Pavla Dobčinského. Najdete zde například nevšední sluneční hodiny, na kterých jsou umístěny dřevěné sochy postaviček ze slovenských a jiných pohádek. V obci Kraskovo, na zdejším hřbitově, stojí gotický, dnes již evangelický, kostel ze 13. století. V tomto kostele se nachází krásný malovaný kazetový strop a velmi cenné gotické malby. Hrad Hajnáčka ze 13. století stojí na čedičovém kopci bývalé sopky v Cerovské vrchovině. Tento hrad patřil mezi skalní hrady a při jeho stavbě byly důmyslně využívány zdejší skály k zesílení jeho opevnění. V roce 1703 hrad vyhořel a stal se zříceninou. Z hradu se zachovaly pouze nepatrné zbytky hradního paláce, bašty a hradeb, které doslova splývají s okolními čedičovými skálami.
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota leží na řece Rimavě v Rimavské kotlině. Severně od města se zvedá Revúcká vrchovina a jižně od města se nachází Cerová vrchovina.
Středověká osada v údolí řeky Rimavy byla v roce 1278 povýšená na město. V polovině 15. století Rimavskou Sobotu na několik let ovládla vojska Jana Jiskry z Brandýsa a v 16. století byla řadu let v područí osmanské říše. V 19. století se Rimavská Sobota stala kulturním a obchodním centrem Gemerského regionu.
Hlavní náměstí bylo nákladně zrekonstruováno. Na tomto náměstí stojí volně barokně – klasicistní kostel sv. Jana Křtitele a nedaleko od něj se nachází zakonzervované základy starší sakrální stavby, které byly objeveny při rekonstrukci náměstí. Na náměstí najdete rovněž klasicistní radnici a také barokně – klasicistní evangelický kostel.
Gemersko – malohontské muzeum v Rimavské Sobotě
Gemersko – malohontské muzeum v Rimavské Sobotě má sídlo na náměstí Michálya Tompu. Je zde archeologická expozice a expozice věnovaná tradiční lidové kultuře Gemera – malohontu, která je zaměřena zejména na lidové hrnčířství. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout expozici protifašistického odboje Gemera – malohontu, nebo expozici věnovanou historii výtvarného umění.
Pohádková ves Drienčany
Drienčany jsou malou obcí, ležící přibližně 17 km severovýchodně od Rimavské Soboty. V obci na navrší stojí renesanční evangelický kostel s krytým schodištěm, dřevěným kazetovým stropem a s renesanční zvonicí. V 19. století v Drienčanech po dobu 24 let působil jako kněz významný slovenský spisovatel, folklorista a pohádkář Pavel Dobšinský a obec je také místem jeho posledního odpočinku. Právě na počest tohoto významného slovenského pohádkáře dostala obec pohádkový charakter. Najdete zde například nevšední sluneční hodiny, které potěší zejména děti. Na těchto slunečních hodinách jsou umístěny dřevěné sochy postaviček ze slovenských a jiných pohádek, například Janko Hraško, černokněžník Janko a Marienka, Jeníček a Mařenka a Zlatovláska.
Kraskovo
Jen několik kilometrů západně od Drienčan leží obec Kraskovo, kterou by měli navštívit zejména milovníci umění. Na zdejším hřbitově stojí gotický, dnes již evangelický kostel z 13. století. V 15. století byl zdejší kostel obehnán ochrannou zdí a v 17. století byla u tohoto kostela postavena dřevěná renesanční zvonice. V kostele se nachází krásný malovaný kazetový strop a velmi cenné gotické malby. Jsou zde znázorněni světci, Panna Maria a Ježíšek. Zajímavé je také podání legendy o sv. Ladislavovi se svérázným vyobrazením velbloudů. Kde by také mohl zdejší středověký malíř spatřit živého velblouda? Tak namaloval velbloudy podle vlastních představ. Zdejší gotické fresky patří k nejcennějším nástěnným malbám na Slovensku.
Hrad Hajnáčka
Hrad Hajnáčka stojí na čedičovém kopci bývalé sopky 300 m. n. m. v Cerovské vrchovině nad obcí Hajnáčka, nedaleko maďarských hranic. K hradu se dostanete z obce Hajnáčka po zeleně značené turistické cestě.
Hrad byl postaven již v roce 1242 na obranu proti Tatarům. Tento hrad patřil mezi skalní hrady a při jeho stavbě byly důmyslně využívány zdejší skály k zesílení jeho opevnění. V průběhu dalších staletí byl hrad několikrát přestavěn a důkladně opevněn. atd.